Kostel sv. Jakuba v Bořejově

Stručné dějiny kostela a farnosti

Dějiny farnosti

V Bořejově je známa farnost od roku 1352. Tehdy platil zdejší farář 3 groše papežského desátku. Ke zdejšímu kostelu prezentovali nejdříve (1358-63) Vladykové z Bořejova (Zdeněk Chlumáč z Bořejova), později držitelé blízkého hradu Housky, jejichž leníky možná zdejší vladykové byli. Z doby předhusitské je známá řada plebánů (viz v oddíle "Kněží"), o posledním z nich je zmínka k roku 1427 - pak se pravděpodobně Bořejov stal farností utrakvistickou. Podle místní tradice zde byl dřevěný kostelík, patřící jakožto filiální k farnosti pod hradem Bezdězem. Skutečně je doloženo, že Bořejov patřil k Bezdězu do roku 1679 a poté (do r. 1724) k farnosti Kruh. Roku 1699 byly založeny bořejovské matriky a brzy poté dal patron - hrabě Kounic - postavit nový kamenný kostel (na křtitelnici byl letopočet 1703). V letech 1725-27 byla postavena farní budova a byl ustanoven první bořejovský farář. Farní kronika (dnes nezvěstná) byla založena roku 1828 a její záznamy sahaly zpětně až k roku 1700. Pravděpodobně v 1. polovině 19. století zde také bylo zřízeno kaplanské místo, které však bylo obsazováno jen do roku 1859.

Rozsah farnosti

Do roku 1679 patřil Bořejov správou k Bezdězu, v letech 1679-1724 ke Kruhu. Roku 1725 (dle jiných zdrojů již r. 1723) zde byla zřízena samostatná farnost, do níž kromě samotného Bořejova patřil dále Ždírec, Ždírecký důl, Tubož, Blatce, Blatečky, Korce, Vlkov, Plešivec, Houska, Kbelsko a samoty Palác, Tubožský dvůr, Gamberg, Pfeiferberg, Sandberg, Gömmerschreiterberg, Matreiberg, Nechutnov a Schlosserberg.

Kostely a kaple

• Bořejov - kostel sv. Jakuba - barokní stavba z roku 1703. Jednolodní, obdélný, se západní věží (přistavěnou r. 1825) a trojboce uzavřeným presbytářem. Zařízení kostela bylo (až na torza oltářů) rozkradeno či zdevastováno po roce 1990. Hlavní oltář byl zasvěcen sv. Jakubovi, postranní oltáře sv. Františkovi z Assisi a sv. Rodině. Z původních barokních varhan, opravených roku 1884, je dochována část skříně, nový nástroj (dnes zdevastovaný a poničený) zde na počátku 20. století postavila pražská varhanářská firma Rejna a Černý. Věžní hodiny byly pořízeny roku 1868. Na věži kostela visely dále 3 zvony z 18. století, které vzaly za své rekvizicemi v 1. a 2. světové válce. Místo nich zde dodnes visí malý železný zvonek.
• Ždírec - kaple sv. Jana Křtitele z roku 1861, postavena na místě, kde dříve stával dřevěný kříž s plechovým Kristem.
• Ždírecký důl - dochován skalní výklenek, kde býval na plechu malovaný obraz sv. Jana Křtitele; opodál pak ve skále vytesané zbytky kaple Božího Hrobu z roku 1774.
• Korce - Při cestě na Korecký vrch byla roku 1838 postavena křížová cesta, sestávající ze čtrnácti zastavení, na vrcholu pak byl vztyčen železný kříž se sochami Panny Marie, sv. Jana Evangelisty a sv. Maří Magdaleny (vše vandalsky zničeno v 50. letech 20. století). V samotné obci byl u čp. 20 kříž s obrazem sv. Prokopa v podstavci, druhý kříž z roku 1878 u školy a tři malé kapličky, zasvěcené sv. Floriánu, Prokopu a Janu Nepomuckému. Na cestě k Dubé stávala Boží muka s vyobrazením Panny Marie montserratské - bezdězské.
• Plešivec - kaplička sv. Jana a Pavla.
• Vlkov - dřevěný kříž z 19. století.
• Blatce - kaplička Nejsvatější Trojice, opravovaná roku 1821; dále železný kříž na cestě k Rovnému.
• Houska - hradní kaple sv. Michaela, prostupující výškově dvě patra. Jednolodní s polygonálním závěrem. Původní gotická křížová klenba nahrazena v době renesance klenbou dnešní. Na všech stěnách dochovány ve dvou vrstvách nástěnné malby, objevené při opravě hradu v letech 1928-29. Spodní vrstva je z 1. pol. 14. století, vrchní z počátku 15. století. V obci byla dále socha sv. Jana Nepomuckého, v předhradí socha sv. Ludmily z roku 1756 a na zámeckém vrchu nepatrné zbytky základů kostelíka Nejsvětější Trojice, zbořeného roku 1830.

Kněží v Bořejově

• 1358 - Petr Martin - do r. 1361
• Jan Kunzlin - do r. 1363
• 1363 - Václav, syn Macháče z Dubé
• 1377 - Svach Jan (zemřel r. 1427)
• 1427 - Havel
• 1725 - Ignác Ant. Jungmann
• 1749 - Frant. Xaver Senger
• 1780-83 - Georg Zimmerhackel
• 1783-1792 - Wenceslaus Franciscus Hacke (+ 20.7.1792 v Bořejově)
• 1792-98 - Jos. Scholze
• 1798-1805 - Jos. Hocke
• 1805-1813 - Fr. Solanus Ringel OFMCap
• (1813)-1814 - Ign. Schäfer
• od r. 1814 - Jos. Oppelt
• 1855 - Josef Roth
• 1859 - farnost neobsazena
• 1866 - Wilhelm Seifert
• 1877-1904 - Tomáš Mlynář
• 1904-1933 - Erasmus Otakar Rybák
• 1933-1944 - Michael Raab
• 1944-45 - P. Siegt, administrátor
• 1945-1946 - Michael Raab
• 1946-1951 - Karel Petržílek, excurendo z Dubé
• 1951-1952 - Václav Červinka, exc. z Dubé dále
• 1952 - Jan Železník, exc. z Bezdědic
• 1952-1954 - Václav Červinka, exc. z Dubé
• 1954-1961 - František Kobr, exc. z Bezdědic
• 1961-1984 - Václav Marvan, exc. z Doks
• 1984-1989 - Dr. Leopold Dvořáček, exc. z Doks
• 1989-1992 - Václav Tschulik, exc. z Jestřebí
• 1992-2000 - RNDr. Jaroslav Macoun, exc. z Jestřebí
• od r. 2001 - Mgr. Jan Nep. Jiřiště, exc. z Bělé pod Bezdězem

© 2003 Římskokatolická farnost Bořejov