Socha sv. Kateřiny
Socha na kamenném soklu
Socha stojí pod farou na levé straně cesty vedoucí od kostela směrem k hotelu Beseda.
Popis: Socha představuje stojící postavu světice v nadživotní velikosti oděnou podle tradičního dobového pojetí ve výrazném kontrapostu s vysoce zdviženou rukou, ve které světice původně držela kříž. Pravou rukou si přidržuje plášť, který spadá po pravém boku světice a je mohutně vyvinut v rozevlátých záhybech nad okřídlenou postavou andílka, jenž je situován u její levé nohy. Andílek drží v rukách meč zasunutý v pochvě. Pravou nohou světice zašlapává postavu personifikující pravděpodobně pohanstvo. Kompozici doplňuje část odvážně řešeného kola za pravou nohou. Samotná figura je umístěna na relativně rozměrném a bohatě zdobeném šestibokém podstavci.
Oprava sochy, 2008:
V nedávné minulosti došlo u sochy k vandalskému útoku, při němž byly samotná socha a zčásti i rozměrný podstavec poškozeny. Vyjma drobnějších poškození na soklu a drapérii figury byly při útoku velice vážně poškozeny klíčové komponenty jak samotné sochy světice tak i andílka. U sochy sv. Kateřiny byla ulomena podstatná část hlavy, část levé ruky a u andílka celá pravá paže a část křídla. Ulomené fragmenty se zachovaly pouze ve velice destruovaném stavu bez možnosti jejich aplikace na původní místo. Kolo v pozadí kompozice bylo dochováno pouze v torzu jako samotný náboj s jedinou loukotí. Nefunkční cementové plomby se již od kamenného jádra samovolně uvolňovaly. Na exponovaných místech, především ve spodních partiích, byla původní kamenná hmota pokryta hrubými šedočernými krustami, mechy a lišejníky. Docházelo k samovolnému uvolňování krust, tmelů a spár. Dílo nejevilo známky poškození krystalizačními cykly vodorozpustných solí. V podstavci i soše byly patrné silně rozevřené praskliny (v návaznosti bloků kamene a na vrcholové části sochy). Povrch nesl známky četného drobného poškození - jamky, ztrátu ostré profilace, chybějící a odlomené detaily, vymývaní hmoty, vlasové praskliny. Za hlavou světice byl otvor po ukotvení svatozáře. Především v dešťových stínech byly dochovány fragmenty polychromie, které tvořily krakely a nesoudržné vrstvy. Nápis v kartuši podstavce byl ještě čitelný.
Práce byly zahájeny odstraněním nevhodných a nefunkčních cementových tmelů, volných nečistot a biologického napadení s využitím roztoku amoniaku a peroxidu vodíku ve vodě. Celé dílo bylo opláchnuto vodou. Černé rušivé silikátové krusty, nerozpustné usazeniny a fragmenty polychromie přeměněné na sádrovcové krusty, především na spodních partiích díla, byly ztenčeny pomocí zábalů s kyselou pastou a dočištěny tlakovou párou. Po vyschnutí byl na povrch sochy aplikován nástřik biocidního prostředku v lihu a provedeno celkové zpevnění povrchu. Drobné praskliny a mikrotrhliny byly injektovány akrylátovou pryskyřicí. Z přední strany byla vyjmuta část odděleného plintu sochy a odhalen mohutý spojovací čep s podstavcem s nánosem koroze. Čep byl očištěn a natřen antikorozní barvou. Zkorodovaná kramle podporující spojení hlavy pohanského krále s jádrem sochy byla vyjmuta a nahrazena kramlí z nerezového materiálu. Během technologické pauzy byly modelovány doplňky hlavy a levé ruky světice a končetiny andílka v sochařské hlíně podle dostupné fotodokumentace, zachycující původní stav. Doplněk hlavy byl modelován ve dvou verzích. Doplňky byly zaformovány a zhotoveny kopie z umělého pískovce stejné barvy a struktury, které byly spojeny s jádrem sochy polyesterovým lepidlem s podporou čepů z nerezové oceli. Doplňky byly dodatečně skulpturálně upraveny. Doplnění destruovaných částí kola bylo zhotoveno z přírodního mšenského pískovce ze tří kusů. Propojení s originálem je zajištěno čtyřmi čepy. Povrch doplňku byl lehce přepískován pro dosažení bližší struktury originálního kamene. Tmelení a drobné rekonstrukce tvarů byly provedeny minerálním tmelem modifikovaným akrylátovou disperzí. Doplňující hmota byla vybrána podle předešlých zkoušek tmelů, zaměřených na strukturu a barevnost. Spárování bylo obnoveno obdobným materiálem s vápenným pojivem. Barevná retuš byla provedena lokálně železitými pigmenty v lihu s pojivem Paraloid B 72 a akrylátovou disperzí. Nakonec byl na sochu aplikován postřik hydrofobizací se zpevňujícím účinkem. Veškeré zbylé fragmenty polychromie byly respektovány a konzervovány. Do levé ruky světice byl vsazen kříž ze zlacené nerezové oceli. Další zlacení a svatozář nebyly obnoveny. Písmo v kartuši na podstavci bylo vytaženo hnědočernou barvou. Snížení obsahu vodorozpustných solí nebylo provedeno s ohledem na to, že kámen nevykazuje poškození spojená s krystalizací solí. Zlepšení vodního režimu podstavce a omezení pronikání roztoků solí do hmoty kamene bylo dosaženo odkopáním zeminy při obvodu soklu podstavce na základový schod.
Sochu restauroval člen občanského sdružení Jan Fedorčák z České Lípy, finanční prostředky pomohlo majiteli památky - Římskokatolické farnosti Mimoň - získat naše občanské sdružení z dotace ministerstva kultury, která byla rozdělována prostřednictvím pověřených městských úřadů (MěÚ Česká Lípa).
