![]() |
Historie:
Kostel prvně doložen r. 1358,
okolo r. 1400 přestavěn dřevěný kostel na gotický kamenný
kostel. Snad od r. 1554 je farnost luteránská a po rekatolizaci
v letech 1624-27 spadal kostel pod Kravaře a teprve za biskupa
Vratislava z Mitrovic zde byla zřízena samostatná fara. Roku 1811
byl přestavěn empírově. Kostel je jednolodní, obdélný se segmentově
ukončeným presbytářem a s pravoúhlou kaplí a hranolovou
kaplí po severní straně. Presbytář je sklenut valeně s lunetami,
nad sakristií je drobná oratoř, v lodi strop s fabionem
a po stranách empory. Prostor pod nimi otevřený do hlavní
lodi stlačený oblouky na pilířích, sklenut plackami a pásy.
Nástěnná ornamentální a figurová výzdoba pochází z roku 1883,
kdy byl kostel opravován a kdy nejvyšší dřevěná část věže byla
nahrazena kamennou. Zařízení je pseudorenesanční. Roku 1894 byl obnoven
oltář, dva boční oltáře a celý kostel byl znovu vymalován malířem
Hermanem Perthenem z Tisé. Na hlavním oltáři je obraz Všech
svatých křtitelnice je z r. 1842, kazatelna z r. 1880.
Postranní dva oltáře byly při opravě v r. 1883-84 osazeny
novými obrazy od malíře Eberharda Eyserta z Litoměřic - oltář
Ježíška a sv. Jana Nepomuckého. V později přistavěné
kostelní kapli oltář sv. Anny. Lavice jsou z 2. poloviny
17. století. Zvony zde původně byly 4 - latinský z r. 1739
a 1726 a německý z r. 1693 a 1765. První varhany
(regál s mosaznými píšťalami) se v kostele nacházely již v 17. století.
Pozitiv byl pořízen mezi lety 1680-1683 českokamenickou varhanářskou
dílnou. Nové varhany byly vystavěny r. 1698 varhanářem Melzerem
z Hostíkovic, ty byly opravovány v letech 1700, 1713, 1717,
1719, 1721, 1723, 1733, 1738. Roku 1760 byly varhany přestavěny varhanářem
z Králík. V nově přestavěném kostele byl instalovány i nové
varhany r. 1812 varhanářem Ruschem z Litoměřic. Píšťaly padly
za oběť válečné rekvizici r. 1918 a r. 1930 byly
nahrazeny zinkovými. Varhany byly spolu s kostelem vandalsky zničeny.
Na vnější stěně kostela jsou renesanční náhrobníky majitelů Ronova
a Stvolínek - náhrobek Anny z Kurzbachu - datovaný r. 1576,
náhrobek Anežky z Helfensteinu z r. 1550, náhrobek Jindřicha
z Kurzbachu z r. 1590, dětský náhrobek Jáchyma z Malcánu
z r. 1591.
Na dveřích se nacházel datovaný zámek z r. 1767
zapsaný jako movitá kulturní památka.