Kalvárie na Ostrém u Úštěku

Obsah:

Historie poutního místa
Fotogalerie
Informace z minulých akcí

Historie poutního místa

Poutní místo na vrchu Kalvárie nad Ostrým bylo vytvořeno liběšickými jezuity v roce 1707 podle návrhu litoměřického architekta Octavia Broggia. Vznikl tak rozsáhlý areál několika staveb přirozeně zasazených do přírodního rámce, který svou konfigurací poskytl základ otevřené dynamické krajinářské kompozice. Celý areál je tvořen 14 klasickými zastaveními Křížové cesty - jedná se o malá zděná zastavení z období baroka (volutové štítky) a empíru (trojúhelníkovité štítky), v jejichž nikách byly původně umístěny malby na plechu. Před uvedenými 14 zastaveními bylo postaveno ještě jedno, ne vždy zobrazované zastavení, která neslo výjev Rozloučení Spasitele s matkou. Další částí areálu je pískovcové schodiště se sochařskou výzdobou, Boží hrob a kaple Nalezení a Povýšení sv. Kříže na vrcholu. V současné době torzálně dochovaná sochařská výzdoba schodiště byla původně starší verzí zobrazování Cesty na Kalvárii. Na první podestě byl zobrazen Ježíš Kristus při tzv. Agónii na Olivetské hoře: jednalo se o klečícího Ježíše Krista, který byl doplněn třemi pololežícími apoštoly, sv. Janem, sv. Petrem a sv. Jakubem (dnes torzálně dochován Kristus a 2 apoštolové), v přímé návaznosti na tento výjev je na soklu schodiště dochovaná torzální socha Anděla s kalichem, protějšková socha chybí - teoreticky zde mohl být zobrazen další Anděl, který mohl nést symboly ukřižování, případně tzv. výjev "Smutná duše": zobrazení Ježíše Krista, který po návštěvě Olivetské hory přemítá nad svým dalším osudem. Druhá podesta nese torzálně dochovanou sochu Bičovaného Ježíše Krista, protějšková socha na soklu chybí - zde byla pravděpodobně umístěna socha Ježíše Krista pod křížem, která je dnes v torzálním stavu položena na druhé podestě. Na horních soklech schodiště byly pravděpodobně původně umístěny sochy Panny Marie (sv. Máří Magdalény?) - jedná se o torzálně dochovanou sochu, která je dnes volně položena na druhé podestě, protějškovou sochou byl pravděpodobně sv. Jan Evangelista. Teoreticky se tedy původně na schodišti a podestách nacházelo celkem 10 soch (Ježíš Kristus + 3 apoštolové; Anděl + Anděl/Smutná duše - Ježíš Kristus?; Bičovaný Kristus + Kristus pod křížem; Panna Marie/sv. Máří Magdaléna? + sv. Jan Evangelista).

Obě boční kaple jsou shodné, čtvercového půdorysu se stanovými střechami a polygonálními věžičkami zakončenými cibulovou bání. Exteriér kaplí je členěn lizénami a dveřními a okenními otvory ve dvou úrovních nad sebou. Interiér kaplí je zaklenut křížovou klenbou, na západní straně je vložena kruchta přístupná rohovým točitým schodištěm. Kaple Božího hrobu je obdélná s pětibokým závěrem z vnější strany členěná slepými sloupovými arkádami. Střecha je sedlová, krytá od západu trojúhelným štítem. Interiér kaple je rozdělen na dva prostory zaklenuté valenými klenbami. Rozsáhlé prostory, sloužící původně jako poustevnické cely jsou vybudovány pod vrcholovou terasou v nitru kopce.
Celé místo bylo opuštěno a poškozeno v 50. etech a jeho devastace pokračuje až do současnosti.