Deutsche Version Spolek Drobné památky severních Čech

Kaple Neposkvrněného početí Panny Marie na Ladech u Č. Lípy

Historie kaple

Jaroslav a Michal Panáčkovi

      Poměrně rozsáhlé klinštejnské panství, původní dědictví Záviše ze Stružnice, syna Častolova z rodu Ronovců, zabíralo kvadrant severozápadně od České Lípy s vrcholy v Žandově, Skalici a Dolní Libchavě. Po zániku hradu Klinštejna ve 2. čtvrtině 14. století došlo k rozdrobení majetku ve prospěch nižší šlechty, jejíž statky pak tvořily souvislý pás na severozápadním okraji lipského panství Berků z Dubé.
      Nejvýchodnější výspu těchto statečků bývalého klinštejnského dominia tvořila tvrz v Jägersdorfu, dnešních Ladech. Ačkoliv se první zprávy o ní objevují až ve druhé čtvrtině 15. století, je pravděpodobné, že vznikla již v době předhusitské. Poprvé se po ní psal jakýsi "Cleyne Mikschy" v letech 1439-1440 a o čtyři roky později je "Yegerdorff" uveden mezi lokalitami, jejichž posádky byly součástí tlupy nájezdníků Viléma z Ilburka při jeho tažení na Žitavu. Ještě dvakrát se pak Jägersdorf objevuje jako sídlo v pramenech: v roce 1485 jakéhosi urozeného Janka a naposled v roce 1527 rodiny "Domini Prokopy". Zdá se, že tvrz v Jägersdorfu přestala v průběhu 16. století plnit svoji funkci. Stávala západně od usedlosti čp. 4, ležící u hlavní vesnické komunikace jižně od kaple. Okrouhlé tvrziště porostlé dnes stromy je obklopeno dodnes částečně zavodněným příkopem. Archeologický výzkum zde dosud nebyl proveden.
      Patrně ještě v době funkčního využití tvrze vznikl v jejím východním předpolí poplužní dvůr, pozdější čp. 4. S vývojem hornolibchavského panství, které se postupně rozrostlo o okolní drobné statky, se jeho součástí stal i poplužní dvůr v Jägersdorfu a tehdy již i okolo existující vesnice. Ta se poprvé uvádí mezi obcemi českolipského tržního obvodu v letech 1471-1481. Dvůr se vyskytuje v roce 1527 jako "forberg Jagersdorff", v roce 1606 "na dvoře popl. Jegersdorfu" a v roce 1623 jako "dvůr poplužní Jägersdorf s chalupou". V berní rule v roce 1654 je zde však uveden pouze jediný chalupník Jiří Picže, stav dominikálního poplužního dvora v té době neznáme. Vesnice se postupně rozrostla rozparcelováním dvora v roce 1733, takže v roce 1787 již čítala 29 domů a roku 1833 měla 32 domy. Ves byla součástí hornolibchavského panství maltézských rytířů až do konce feudálního období. V letech 1945-1948 nesla obec jméno Ledce a teprve roku 1948 byla obdařena posledním českým jménem Lada. Poválečný místní národní výbor řídil dění v obci do roku 1960, kdy byla Lada připojena k České Lípě.

      Jakýmsi pomyslným středem vesnice, která postrádá náves, byla od 18. století kaple. Její patrocinium je v literatuře většinou uváděno jako Maria Himmelfahrt, tedy Nanebevstoupení či Nanebevzetí Panny Marie. Patrně správnější bude údaj Schallerův, tj. Marien Empfängniß, tedy Početí Panny Marie, neboť obě dochované knihy účtů kaple, starší z let 1742-1838, mladší z let 1898-1936, uvádějí označení "Capelle der unbefleckten Maria", resp. "Kapelle der unbefleckten Empfängniß". Celý název patrocinia tedy bude patrně Neposkvrněného početí Panny Marie. V latinské formě jej uvádí opis nadační listiny z roku 1768: Kapelle Beatissimae Virginis immaculatae Conceptionis. Ke zmatení patrocinia v pozdější literatuře patrně přispěl fakt, že se zde každoročně konala procesí a světila mše ve svátek Nanebevzetí Panny Marie, tj. 15. srpna.
      Donátorem a hlavním iniciátorem výstavby kaple byl v roce 1738 jägersdorfský rodák Johann Georg Böhm. Podle literatury byl Böhm čeledín, který peníze na stavbu kaple získal z vlastních úspor, sbírek a dobrovolných příspěvků. Shromáždit potřebný obnos na stavbu kaple takové velikosti se zdá být pro pouhého čeledína nemožné. Návrh soupisu kostelních nadací hornolibchavského panství z doby po roce 1770 také Böhma označuje jako "damaliger braü Meister in Oberliebich", tedy tehdejší pivovarský mistr v Horní Libchavě, a současně potvrzuje rok postavení kaple - 1738. Ten spolu s iniciálami IGB donátora J. G. Böhma je rovněž uveden na klenáku okenního ostění v průčelí kaple. U osoby tohoto postavení bychom již spíše mohli předpokládat příjem, který by umožnil získání prostředků na stavbu kaple. Sám Böhm vyžebral údajně oltářní obraz pro kapli v Římě a pak přebýval jako poustevník nedaleko kaple v domku, nazývaném sousedy "Poustevna". Přijal jméno "Frater Peregrinus", které uvádí dochovaná suplika k hornolibchavské vrchnosti z 28. července 1747. Bratr Peregrin Böhm "Einsiedler zu Jagersdorf" v ní poníženě žádá Jáchyma Čejku z Olbramovic, velkopřevora řádu sv. Jana Jeruzalémského (tzv. maltézských rytířů), pána na Horní Libchavě, o příspěvek na procesí z Horní Libchavy každoročně na svátek Nanebevzetí Panny Marie a aby "tento kostelík mohl být jako stavba opravami zachován".

      Stavba kaple, tehdy stejně jako dnes bez později přistavěného ochozu, působí vznešeným dojmem zmenšeniny dokonale stavitelsky zvládnutého barokního kostela. Autora stavby neznáme, žádné písemné prameny přímo ke stavbě kaple dnes nejsou k dispozici. Kaple je jednolodní neorientovaná stavba s půlválcovým presbytářem téměř v šíři lodě směrem k západu. Typické barokní průčelí je členěno na každé straně osově umístěného vstupu dvěma pilastry. Nad vchodem, opatřeným jednoduchým barokním portálem s uchama, je rozměrné okno se segmentovým zakončením a frontonem. Obdobná segmentová okna osvětlují loď ze severu a jihu, v presbytáři jsou dvě okna oválná. Průčelí je ukončeno štítem s nikou, kde bývala umístěna socha P. Marie. Pokračování pilastrů ve štítě byla zakončena čučky.
      Loď i presbytář jsou zaklenuty. Nad hlavním vstupem od východu (z jihu je ještě boční vstup) je uvnitř lodě umístěna dřevěná kruchta, dříve přístupná schody z jižní strany. Vnější stěny lodě i presbytáře jsou členěny lizénami a ukončeny korunní římsou, nad níž se zvedá mansardová střecha s osmibokou věžičkou nad stykem lodě a presbytáře. Věž je opatřena lucernou a bývala zakončena makovicí. Střecha, původně krytá šindelem, je nyní opatřena eternitovou krytinou.

      Informace o běžném provozu kaple v Jägersdorfu přináší kniha kostelních účtů, založená v roce 1747, která však uvádí údaje zpětně od roku 1742 a poté rok po roce až do roku 1838. Zápisy tedy pravděpodobně začínají rokem, kdy byla kaple dokončena. Její stavbu je tak možno vročit mezi roky 1738 - 1742. V roce 1742 bylo na kostelním účtu 69 zl. 36 kr., které vložil "Frater Eremit Böhm". Jmění postupně narůstalo, až na počátku 19. století dosáhlo maxima (např. v roce 1803 více než 835 zlatých). Výdaje spočívaly především každoročně na svátek "Mariae Himmelfahrt" v částce za procesí a sloužení slavnostní mše. Jinak to byly běžné mešní výdaje za olej, svíce, praní bohoslužebných oděvů, hostie atd. Kromě postavení kaple zřídil v průběhu svého života bratr Peregrin Böhm ještě tři nadace na sloužení pravidelných mší. První a druhou ve výši 50 zlatých nadačními listinami (Messestiftungen) z 30. ledna 1760 a 28. listopadu 1767 a třetí pak ještě ve výši 85 zlatých dne 12. prosince 1768. Tato nadace, podepsaná bratrem Peregrinem Böhmem, je také poslední zprávou o něm. Pravděpodobně nedlouho nato bratr Peregrin zemřel a podle pozdějších zpráv spočívají jeho kosti v kapli.
      O stavebních úpravách kaple kniha účtů příliš mnoho zpráv nepřináší. Pouze v roce 1786 byl zaplacen 1 zl. 24 kr. za opravu zavěšení zvonu, v roce 1798 výdaj 4 zl. 48 kr. sklenáři Josefu Lauermannovi za zasklení okna. Větší výdaje si vyžádala oprava střechy v letech 1799 - 1803. Za 30 kop šindelů bylo v roce 1799 zaplaceno 30 zl. a včetně hřebíků a práce se vydalo 39 zl. 40 kr. V následujícím roce to bylo 40 kop šindelů za 36 zl. a oprava stála celkem (včetně hřebíků a práce) 48 zl. 10 kr. Roku 1803 byly ještě opraveny okapové žlaby za 3 zl. 12 kr. a vyměněny některé šindele za 4 zl. 28 kr. včetně hřebíků. V témže roce došlo ještě na opravu okna za 1 zl. 45 kr. Do roku 1838 pak již žádné další opravy nejsou v kostelních účtech vykázány.
      Po smrti bratra Peregrina byli pravděpodobně v poslední čtvrtině 18. století jeho nástupci u kaple dva poustevníci ivanité, které v kapli v Jägersdorfu podporovala hornolibchavská vrchnost jistým deputátem (A. P. 1881). Po zrušení řádového domu ivanitů v Praze a předání jejich majetku Náboženskému fondu 12. ledna 1783 byli jägersdorfští ivanité jedněmi ze 66 poustevníků mimo kongregaci v celých Čechách. Kromě 17 regulérních ivanitských poustevníků měli i tito dva po jistou dobu postaráno o zaručený deputát a nebyli tak odkázáni jako jiní na milodary a žebrotu.

      Snad ještě z doby působení ivanitských poustevníků je dochován mimořádný pramen o vybavení kaple. Je jím soupis inventáře z let 1782 - 1783 nazvaný "Specification, was sich am Kirchen-Ornat, Apparamenten zur herl. Messe, wie auch anderen Nothwendigkeiten in- und ausser dem all heßigen Kirche bey Jägersdorf sub Titulo Unßer Lieben Frauen unbefleckten Mutter Gottes würkl. befindet". Soupis obsahuje na pěti stranách celkem 107 položek a tvoří dokonalé vybavení a ustrojení pro modloslužebné úkony, za které by se nemusel stydět ani větší vesnický kostel.
      Z vybavení kostela je zde kromě oltáře a jeho portatilu uvedeno celkem 10 křížů, 3 krucifixy, 1 monstrance, 2 stříbrné pozlacené kalichy s paténou, 8 různých mešních nádob, 3 zvonky, 2 lampy, 10 svícnů, 6 stojanů a 12 džbánů na květiny, 2 relikviáře, 1 pacifikál (relikviář v podobě kříže), 3 schránky, 4 krabice na hostie, 1 jesličky, 2 židle, 1 skříň, 6 kostelních lavic, 3 lavice v sakristii, 2 vykuřovadla, 1 přenosná kazatelna se štaflemi, 1 nosítka pro sochu P. Marie, 3 formy na pečení hostií, 2 máry, 8 relikvií a positiv s bitím, 1 pašijový kříž. Z předmětů, které představují umělecká díla, je uvedena socha Panny Marie, obraz Matky Boží zasklený v rámu, na oltáři sochy evangelistů a sv. Jana Nepomuckého a kříž na klenbě (?) s Matkou Boží a sv. Janem.
      Z kněžského odění jsou zde uvedeny 3 kompletní kněžské ornáty včetně štóly, manipulu, cingula, vela, bursy a pally, dále 3 alby, 4 humerály, 4 korporály, 1 superpelice, 4 další cingula a 1 kvadrát. Kromě toho je zde inventováno 20 utěrek a ručníků a 19 kusů různého sukna, podložek a závěsů k pokrytí oltáře a různým mešním úkonům. Součástí inventáře byly i tři různé misály a dvě další knihy (z nich jedna kniha evangelií).
      Řada uvedených předmětů (1 krucifix, 1 židle, skříň, 3 lavice) nese přímo označení, že je umístěna v sakristii. Co bylo míněno sakristií, není z popisu možno určit, ale vzhledem k charakteru a velikosti předmětů se nabízí domněnka, že se jedná o ochozy, které kostel ze tří čtvrtin obvodu obklopovaly až do doby po 2. světové válce (na fotografii z roku 1967 jsou již odstraněny). Je tedy možné, že ochozy, které rozhodně nebyly součástí původní stavby, vznikly v době pobytu dvou ivanitských poustevníků a měly sloužit jednak jako sakristie, jednak jako poustevnické cely. Druhou, méně pravděpodobnou možností doby jejich vzniku, je období mezi lety 1838 a 1898, ze kdy nejsou dochovány kostelní účty. V prvním případě však neznáme vysvětlení, proč se stavba podobného rozsahu neobjevila v první knize kostelních účtů z let 1742 - 1838. Možným důvodem by mohl být fakt, že ochozy vystavěli poustevníci sami a stavba nebyla hrazena z kostelního účtu.
      Do kdy působili při kapli poustevníci ivanité nevíme. Je však pravděpodobné, že pečovali o kapli do roku 1786, neboť od té doby se v účtech objevuje výdaj 3 zl. 30 kr. ročně na mzdu jakémusi představenému kostela (Kapellen Verstellter), nazývanému od roku 1795 kostelní služebník (Kirchen Diener). Jde patrně o osobu ze vsi, která po odchodu poustevníků pečovala o kapli a zajišťovala nezbytné záležitosti.

      Každoroční procesí z Horní Libchavy do Jägersdorfu na svátek Nanebevzetí Panny Marie (15. srpna) přilákala množství věřících, kteří by se do kaple nevešli. Závěrečná bohoslužba se proto odbývala pod širým nebem před kaplí, kde měl celebrující kněz kazatelnu umístěnu na vlevo stojící mohutné lípě, rozvětvené do několika vrcholů. Podle fotografie z roku 1899 stávala vpravo od kaple dřevěná věž požární zvonice. Kromě každoročního procesí se v kapli konaly pravidelné bohoslužby, které přicházel sloužit farář či administrátor řádové fary v Horní Libchavě. Na provozování pravidelných mší byly určeny nadace (Messestiftungen). Podle soupisu mešních nadací z roku 1845 směřovalo ke kapli v Jägersdorfu v té době celkem 6 nadací, z nichž 3 věnoval již bratr Peregrin Böhm (viz výše). Poslední Böhmova nadace ve výši 85 zl. byla například určena na konání "3 tichých mší svatých" (3 stille Heilige Messen). Byly však i mše doprovázené hudbou, neboť v knize účtů je v roce 1785 uveden i výdaj hudebníkům při mši.
      Kaple byla široko daleko proslulá pro svoji "bezbožnou ruku" (ruchlose Hand). U vstupu na kruchtu byla uchovávána ve skleněné schránce podle jedněch mumifikovaná, podle jiných zpráv vosková, lidská ruka, věnovaná jedním lipským obyvatelem z vděčnosti za své uzdravení. S tímto artefaktem byla spojena pověst o tzv. bezbožné ruce. Šlo prý o zachovalou ruku dívky, nalezenou v hrobě po její předčasné smrti, která byla Božím trestem za vztáhnutí ruky na její matku.

      Kaple v Jägersdorfu byla do roku 1897 pod církevní správou maltézského farního okrsku v Horní Libchavě, ač podle knihovní vložky č. 39 pozemkové knihy náležela majetková práva k samotné kapli obci Jägersdorf již od 5. září 1868. Roku 1897 obec Jägersdorf zažádala o změnu farní příslušnosti. Na základě svolení c. k. ministerstva pro kult a vyučování z 25. května 1897 došlo k vynětí obce z působnosti maltézského farního okrsku a přifaření k augustiniánské faře u Všech svatých v České Lípě. Podle rozhodnutí c. k. místodržitelství z 24. července, okresního hejtmanství z 9. srpna a biskupského vikářského úřadu ve Sloupu z 21. srpna téhož roku bylo stanoveno datum přechodu na 1. září 1897. Obecní úřad v Jägersdorfu se stal vykonavatelem patronátních práv kaple a správcem jejího jmění. Přechod obce Jägersdorf pod správu předměstské fary u Všech svatých v České Lípě souvisel rovněž se zřízením vlastního obecního hřbitova na úpatí Špičáku nad hlavní silnicí z České Lípy do Nového Boru.
      Od roku 1898 do roku 1936 byla také vedena kniha vyúčtování majetku obecní kaple. V roce 1898 měla kaple na cenných papírech jmění v hodnotě 846 K, které postupně narostlo do roku 1936 na cca 1700 K. Každoroční vyúčtování obsahuje vždy výdaje na daně a 40-50 K na mše. Za dobu vedení knihy nejsou zaznamenány náklady na stavby, opravy, ani nákupy paramentů či nového inventáře. Jedinou výjimkou je rok 1900, kdy došlo k renovaci průčelí (Frontseite) kaple, která je zde označena jako "Capelle der unbefleckten Jungfrau Maria". Opravu prováděla firma Pabel z Jägersdorfu a náklady uhradila věřitelka firmy Marie Wander. Z vyúčtování kaple bylo zaplaceno pouze 58 K 80 h.

      Nevíme, v jakém stavu přečkala kaple období 2. světové války, ale její stavební stav se nepochybně stále zhoršoval. K tomu jistě přispěl i nezájem nových osídlenců po odsunu německého obyvatelstva. Na dotaz po stavu kaple kulturního referátu ONV Česká Lípa ze dne 23. února 1948 odpověděl o měsíc později tehdejší MNV Ledce: Kaple je umístěná uprostřed vsi a patronát vykonává obec Ledce. Požární prohlídku vykonal místní dobrovolný hasičský sbor v měsíci dubnu 1947, který také odstranil na půdě všechny hořlavé látky. Kaple potřebuje nutně opravy, MNV však dosud nemá dostatek finančních prostředků, proto jest nucen tyto opravy odložit na dobu pozdější.
      Opravy byly nepochybně stále odkládány a stav kaple se zhoršoval. Okresní konzervátor Státní památkové péče v České Lípě Bohumil Kinský zařadil kapli v Ladech do rozpočtu obnovy památek na rok 1955, kde požaduje "kapli v Ladech celkově obnovit neb aspoň úpravou ochozu zabránit další zkáze". Odbor školství a kultury na základě hlášení konzervátora žádal 31. ledna 1955 MNV Lada o "prošetření celkového stavu a podání zprávy o učiněných opatřeních, resp. o dalších potřebách k záchraně tohoto historicky cenného objektu, který je významnou slohovou památkou, chráněnou státní památkovou správou". Nejspíše však k opravě kaple opět nedošlo, stejně jako u celé řady těchto drobných sakrálních staveb. Je spíše pravděpodobné, že pokud ještě byl v kapli nějaký inventář, došlo k jeho úplnému rozkradení či devastaci. K tomu přispělo i odstranění ochozů někdy před rokem 1967 (na fotografii z tohoto roku již nejsou), když již v roce 1960 byla obec Lada připojena k České Lípě a zdejší místní národní výbor byl zrušen. Od 20. ledna 1965 byla kaple zapsána v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky pod číslem rejstříku 34462/5 - 2820. Soupis uměleckých památek Čech z roku 1978 sice ještě uvádí kapli "s mladším přístavkem plochostropého ochozu kolem", ale soupis byl patrně proveden podle starších údajů. Konstatuje se zde ještě "nika ve štítě, vyplněná soškou P. Marie" a existence oltáře (soudobý se stavbou, rozbitý), barokní sochy Bolestné Matky Boží a dvou kamenných středověkých křížů v obci. V případě sochy Bolestné Matky Boží jde patrně o "dřevěnou sochu Matky Boží v kapličce v blízkosti vesnické kaple", jak ji zmiňuje kniha popisů kaplí, křížů a jiných náboženských soch fary u Všech svatých v České Lípě z roku 1837. F. Hantschel zmiňuje ještě u Jägersdorfu směrem k České Lípě "am Fiebig" tzv. řecký kříž (s nápisem řeckými písmeny), který byl prý zřízen soudcem Ant. Göttlichem (+1843).
      Po letech nezájmu o obecní kapli byla nakonec prodána soukromým zájemcům, kteří ji chtěli po úpravě využívat k rekreačním účelům. Dne 14. března 1991 koupili kapli na stavební parcele č. 187 se zastavěnou plochou 99 m2 podle knihovní vložky č. 39 pozemkové knihy v katastrálním území Lada od Městského úřadu v České Lípě manželé Libor a Věnceslava Krpatovi, bytem Komenského 2856, Česká Lípa, za kupní cenu 16 854,- Kčs. Noví majitelé však žádné stavební úpravy kaple neprovedli a nabídli ji pak k prodeji prostřednictvím realitní kanceláře. Předtím však došlo ještě v roce 1998 k poškození věžičky vandalským stržením makovice s použitím vysokozdvižné plošiny neznámým pachatelem. Pokud byly v makovici věže uloženy záznamy o historii kaple (jak je obvyklé), jsou zřejmě nenávratně ztraceny.
      Kupní smlouvou z 29. března 1999 se novým majitelem za dohodnutou kupní cenu 100 000,- Kč stal Jan Sammer, bytem Grafická 2337/30, Praha 5.


Copyright (c) 2022    webmaster
http://www.drobne-pamatky.cz/