Deutsche Version Spolek Drobné památky severních Čech

Kovářský kříž

Kovářský kříž - prosinec 2006 kříž s kamenným soklem

Katastr: Kamenický Šenov     Obec: Kamenický Šenov

Kříž stojí na pravé straně hlavní ulice, vedoucí od kostela na náměstí, naproti městskému úřadu.

Popis: Podstavec stojící na edičových kamenech je nahoře římsovitý a na přední straně má mělký výklenek. Také sokl má vpředu mělký výklenek. Hlavice má do stran vysazené římsy, horní římsa je na všech stranách střechovitě zalomená vzhůru a ze zalomení vystupuje reliéf květu. V horní části hlavice jsou tři zužující se stupně, na vrcholu je osazen litinový kříž s korpusem Krista.

Historie:
      V časopise "Hausblätter für Steinschönau, Parchen und Preschkau" vyšel v roce 1935 článek od řídícího učitele Augusta Palmeho z Kamenického Šenova, ve kterém se o kříži uvádí:
      Než se budeme věnovat minulosti kříže, stojícího u schodů vedoucích vzhůru k městskému kinu - stál naproti a říkalo se mu Schmiedekreuz (Kovářský kříž) - je třeba se zmínit o minulosti jedné rodiny, která je již 150 let usazená v Kamenickém Šenově a jejíž majetek i povolání se po celý ten čas předávalo z otce na syna. Je to rodina Kasparova z Kamenického Šenova č.p. 4. Kovář Anton Kaspar přesídlil se svou chotí Marií Annou a dětmi Theresií, Antonem a Marií ze Studeného do Kamenického Šenova v roce 1784. Pronajal si zde na krátký čas malý byt u vdovy Anny Elisabeth Robitschin v č.p. 136, koupil si stavební parcelu a brzy začal se stavbou domu (č.p. 226), do kterého se roku 1785 přestěhoval a začal v něm provozovat svoje řemeslo. V Kamenickém Šenově pak byly tři kovářské dílny: obecní kovárna Johanna Christopha Kuntse v č.p. 4, dále Tschakertova kovárna v č.p. 48 a nově zřízená Kasparova kovárna č.p. 226 (v r. 1935 August Wagner, kovář).
      Nejstarší syn Antona Kaspara, narozený ve Studeném roku 1776, který měl stejné rodné jméno jako otec, se v roce 1801 zasnoubil s dcerou obecného kováře Theresií, o dva roky později převzal kovářskou dílnu v domě č.p. 4 a její dosavadní 75-letý mistr Johann Christoph Kunte se stáhl se svou o mnoho mladší manželkou Annou Rosinou do výměnku.
      Roku 1809 vedl 33-letý Anton Kaspar živnost podkovářství. Dne 6.5.1811 se mu narodil syn, pokřtěný jménem Josef, kterému bylo už v kolébce předurčeno pokračovat v otcově řemesle. Přesto se tak ale nestalo.
      Naproti obecní kovárně stál v onen čas dům č.p. 5, obývaný hrobařem Ferdinandem Bischofem, a nedaleko odtud se nalézal na místě zvaném "Pieschplanl" (dnešním hlavním náměstí) obecní rybník. Jednoho dne si malý Josef hrál poblíž rybníka a právě ve chvíli, kdy jeho matka přistoupila k oknu, aby se podívala co její synek dělá, spatřila ke svému zděšení, jak její jediné a nadevše milované dítě spadlo do vody. S hrůzou a strachem zavolala svého chotě, který rychle odhodil pracovní nářadí a vyběhl z kovárny, aby syna zachránil před utonutím. Zoufale čekala matka na návrat manžela s dítětem a v duchu slibovala, že se bohatě odvděčí Bohu, jestliže se syn vrátí živý do její náruče. Dítě neutonulo a bylo zachráněno. Přes velkou oběť, kterou museli rodiče podstoupit, splnili svůj slib a Josef Kaspar se stal knězem. Kovářský páter, jak lidé zbožného a velmi oblíbeného kněze v Kamenickém Šenově všeobecně nazývali, zemřel ve vysokém věku jako penzionovaný děkan z Německého Jablonného (dnes Jablonné v Podještědí) roku 1894 v Sieveringu u Vídně.
      Kovářskému řemeslu se ale vyučil mladší, 22.11.1816 narozený syn Antona Kaspara, jménem Johannes. Johann Kaspar se později oženil s Johannou Reinertovou, dědičkou tzv. Liesnerova statku ("Liesnergutes") č.p. 65 v Kamenickém Šenově. Roku 1842 převzal kovářství a zároveň obhospodařoval pozemek, který se rozprostíral od dnešní Kostelní ulice až k Panské skále. Část pozemku u Kostelní ulice prodal obchodníkovi se sklem Florianu Voglovi, majiteli domu č.p. 294, postaveného v roce 1809. Starý selský dům a stodola byly zbourány.
      Tehdy nechal Johann Kaspar na návrší nedaleko své kovárny postavit kamennou stodolu a roku 1849 postavil několik kroků od ní jako viditelné znamení své od předků zděděné Boží pokory a zbožnosti polní kříž, který v den sv. Marka téhož roku pokřtil kamenickošenovský farář Franz Vater. Dne 4. května 1887 udeřil za silné noční bouře do stodoly blesk a ta zcela vyhořela. Po smrti Johanna Kaspara byl majetek rozdělen, starší syn podkovář Anton Kaspar dostal dům a kovárnu č.p. 4., mladší bratr Franz dostal pozemky. Franz Kaspar nechal selský dům č.p. 619 přestavět. Po jeho smrti koupil část pozemků ekonom Josef Helzl a stavební pozemek u státní silnice si pronajal zednický mistr Franz Seibt, který nechal kříž - stávající odedávna tam kde je dnes druhé schodiště ke kinu - odstranit a postavit na roh zahradní zdi u domu č.p. 563. Když potom v roce 1926 nechala obec Kamenický Šenov na odkoupeném místě postavit budovu kina, byl kříž podruhé odstraněn a přemístěn k zahradní zdi hotelu Merkantile. Na kamenném podstavci tohoto kříže, kterému nedopřáli klidu, je napsán následující verš: "Gelobt gest du, Her Jesu Christ! Ob´s Morgen oder Abend ist In guter wie in löser Zeit. Verleih uns, Herr Zufriedenkeit."
      Ve starobylém domě č.p. 4 na náměstí v Kamenickém Šenově zní ve dne stále ještě kovadlina. Dnešní majitel popsaného podkovářství Adolf Kaspar, jeden ze synů Antona Kaspara, může být oprávněně hrdý na řadu svých předků, a může také pyšně hledět do současnosti, do času ve kterém jeho syn Adolf, jako zástupce současné generace z Kamenickošenovského rodu Kasparů, povznesl dobré jméno jeho rodiny i jejího dědictví.

Oprava kříže, prosinec 2006:
      Před opravou byl sokl povrchově poškozen a při stavbě požární nádrže byl nešetrně zabetonován i podstavec. Hlavice byla poškozená a popraskaná, litinový kříž byl v 90. letech 20. století ulomen.
      V průběhu opravy byla hlavice slepena a byl zrekonstruován původní litinový kříž. Opravu provedl Václav Frömmel z Kamenického Šenova, finanční prostředky věnoval Městský úřad v Kamenickém Šenově.

Stav kříže před opravou

 


Copyright (c) 2017    webmaster
http://www.drobne-pamatky.cz/